JE TO PRO MĚ VELKÁ VÝZVA, ALE VE VARŠAVĚ SE ŽIJE SKVĚLE

Když Tereza Kuzníková uvažovala o životní změně, nevěděla, zda jí bude změna zaměstnání, nové bydlení, nebo prostě jen nový koníček. Nakonec práci změnila i nezměnila. Pracuje stále pro stejného zaměstnavatele, ale v jiné zemi. A tou je Polsko. Proč se odstěhovala právě tam místo do exotické země jako například dnešní digitální nomádi?

Tereza Kuzníková

Tereza Kuzníková (29), Senior Teacher v James Cook Languages

  • Je v jazykové škole mentorkou a trenérkou nových lektorů. Radí ale i těm stávajícím. Vede mnohé workshopy a semináře, je lektorům k dispozici pro případ dotazů a pro konzultace, vede náslechy lekcí apod.
  • Z bytu v centru Prahy se přestěhovala do bytu ve Varšavě a na novém městě se jí nejvíce líbí jeho atmosféra, která odráží vřelost Varšavanů a nabízí spoustu možností kulturního vyžití.

Po několika letech ve stejné firmě zvažovala Tereza životní změnu. Práce v jazykové škole James Cook Laguages, kde v té době pracovala jako Senior Teacher, ji bavila. Byl to život v Praze, který ji na sto procent neuspokojoval. A jak tomu v těchto životních situacích mnohdy bývá, možnost změny se před Terezou objevila sama.

JCL před rokem a půl rozšířilo svou působnost i do Polska koupí jiné jazykové školy, která měla postupně přejít pod značku James Cook Languages. Nová pobočka měla dostat svého Country Managera Jakuba Juhaňáka z řad českých zaměstnanců.  Tereza byla v té době Jakubovou lektorkou angličtiny. Od něj, budoucího Country Managera pro Polsko, se tehdy dozvěděla, že pro novou pobočku hledají Senior Teachera, který bude mít nelehký úkol: naučit polské lektory principům JCL. „V Polsku bylo potřeba zavést ověřené a zavedené firemní postupy, jaké máme v ČR a na Slovensku. Polští lektoři byli velmi dobří ve výuce, nicméně kvalita přípravy na lekci, materiálů pro studenty a rozvržení cílů a plánů výuky, byla oproti českým standardům JCL odlišná. Tereza se na tu práci přesně hodila,“ prozradil Jakub. Z hodin věděl, že Tereza přemýšlí o dlouhé cestě do zahraničí, a pozici v Polsku jí sám nabídl. Jak Tereza říká, velkým výzvám se zásadně neříká ne. Přesto ale nejprve se smíchem odmítla. „Když jsem přemýšlela o vycestování, zvažovala jsem spíš západ, například Španělsko nebo Kanadu. Ale Jakub se pro myšlenku mít mě jako mentorku pro lektory v Polsku nadchl, a nakonec mě také přesvědčil. Dohodli jsme se, že na pozici nastoupím na rok a oba uvidíme,“ vypráví začátek změny Tereza.

V ČR Tereza nemusela nechat nic a vlastně všechno.  Z praktického pohledu musela opustit svůj pronajatý byt, který s kamarádkou vlastnoručně vymalovaly a jak sama dodává - ženy, které někdy samy malovaly, si umí představit, jak bolestné to bylo. Další nelehkou věcí bylo opustit své blízké přátele. „Podle mě jsou přátelé tou nejdůležitější věcí v životě a já jsem ty své musela nechat v Praze. Český tým kolegů, ve kterém jsem pracovala, je opravdu výjimečný. Málokdy se vidí tolik profesionalismu, lidského přístupu a vášně pro to, co děláte. Ale co se týče mé rodiny a přátel, všichni pravidelně využívají možnosti užít si krásy Varšavy, takže některé z nich tu teď vídám víc než v Praze,“ směje se Tereza.

Na druhou stranu jí Varšava za necelý rok už hodně nabídla. Na otázku, jak se v polském hlavním městě žije, odpovídá: „Je to pro mě vlastně docela překvapivé zjištění, ale žije se tu skvěle. Lidé se zdají být na první pohled přísní a odtažití, ale stačí jeden úsměv a pozitivní přístup a Poláci se stanou jedněmi z nejvřelejších lidí, co jsem kdy poznala. Nikdy nezapomenu na situaci v obchodě, kdy mě neznámá babička bránila při placení před nerudným prodavačem, že moje polština je opravdu moc dobrá a nemám se stydět mluvit, protože mi rozumí všechno.  Kromě zábavných scének v obchodech si taky užívám jejich mléčné výrobky a lokální potraviny. Jídlo je tady obecně levnější a chutnější. Z pohledu kulturních rozdílů je zajímavé, že muži ženám vždy otevřou dveře a nechají je vejít do místnosti první a lidé nikdy nepřecházejí ulici na červenou, protože to se nedělá. A ještě jsem si nezvykla na to, že ve chvíli, kdy dopijete pivo, vám číšník nikdy nepřinese další, aniž byste si o to hlasitě řekli. A posléze si na něj náležitě počkali.“

Terezy přesun do Varšavy se nabízel jako ideální možnost pro obě strany. Proto se rozhodli vyzkoušet, jak bude fungovat, a zatím se to jeví pro obě strany jako ideální tah – Tereza skvěle do polského týmu zapadla a je velkou podporou lektorům i interním zaměstnancům. Už teď jí tam říkají „naše sluníčko“.



Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o používání jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek laskavě souhlasíte s použitím souborů cookie.